Nekupujte je silné slovo. Tato značka má super produkty a nelze brát tento článek globálně. Jde pouze o mojí bezprostřední zkušenost a reakci na konkrétní produkt této společnosti.
Vybírám notebook pro dceru. Nezajímají ji parametry. Výkon je jí ukradenej. Dcera preferuje design. Po hodině hledání se zastavujem u notebooku Notebook HP – 15-r162nc (ENERGY STAR). Zaujala ji barva, vínově červená a dodávaný reproduktor v barvě notebooku. Ještě lítáme v barevných alternativách jiných značek kdy nakonec zůstáváme u tohoto HPčka a já na Alze dělám objednávku. Druhý den je notebook doma. Dokončím předinstalované Windows 8.1 které doplňuji o zakoupenou START nabídku od společnosti Stardock. Bez ní jsou osmičky takřka nepoužitelné pro teenagera donedávna zvyklého na XP a poté na Windows 7. Vše je dokončeno a já předávám dceři noťas s tím, že od ní mám teď na delší dobu pokoj. V ten moment ještě netuším jak moc se pletu.
Po pěti hodinách za mnou dcera přijde s tím, že to je nějaky strašně pomaly. Prohlížím a kontroluji. Vše je aktuální, vše je v pořádku a online diagnostika hlásí „No problém“. Vracím notebook dceři se slovy, že se asi stahují aktualizace a zítra bude vše ok. Nebylo.
Na druhý den ke mně přichází s tvrdým požadavkem nápravy.
„Jako IT v tom debilním Comoxu to přece musíš zvládnout!“ skoro křičí a derou se jí slzy do očí.
Nechápal jsem tu její reakci a zapínám noťas. Čekám 3 minuty na najetí systému, poté další 2 do kompletního spuštění. Zapínám internet, který je neskutečně pomalý navzdory naší lince 40/15 Mbit. Aplikace Microsoft Office je nějaká zabržděná, vše reaguje pomalu. Brouzdání po netu je divné. Vybavují se mi roky 1998 a procesory AMD. Diagnostika hlásí vše v pořádku. Takže reinstall do továrního nastavení. Vše se časem opakuje. Volám na podporu HP kde asi 10 minut probíráme problém. Podpora HP mi zaslala jejich softík pro vzdálenou správu. Technik se na mě připojí a nedetekuje žádný problém. Odesílám notebook do servisu, kde po nich chci opravu a hlavně podrobný popis poruchy. Po měsíci je notebook zpět s popisem „vadná základní deska“. Takže jsem dostal novou. Jsem rád a s ledovým klidem notebook předávám dceři. Na 6 hodin. Po šesti hodinách je vše zpět. Začínám ten červený kriplstroj nenávidět. Objednávám totožný u Mironetu s pěknou HP myškou a tento z Alzy posílám na reklamaci.
Reklamace vyřízená, ale noční můra zůstala. Ty samé problémy jsou i s notebookem z Mironetu. Návíc u druhého nelze poslouchat hudbu. Na nejmenší hlasitost je vše ok ale od cca 25% nahoru zvuk střídavě klesá a stoupá. Jsem na prášky a volám podporu HP, kde jim vysvětluji problém. Technik mi říká, že o těchto problémech už něco slyšel a pravděpodobně se bude jednat o chybu v sérii. Chce po mně číslo obou noťasů což mu bohužel dát nemohu, neboť jsem vše z Alzy odeslal. Na faktuře z Alzy není to, co chtěl technik. Vzdávám to a jdu hledat prodejce, který je schopen mi před nákupem sdělit výrobní sérii. Zjištuji, že toto není problém zjistit a prodejci jsou ochotní. Musel jsem vyřadit firmy jako CZC, LanShop, DXT, Softcom, Euronics a další. Narazil jsem ale na TS Bohemia. Tento typ u nich byl jiné výrobní série a já si ho objednal. Mezitím jsem odeslal druhý notebook zpět do Mironetu a čekal na třetí. Do třetice všeho dobrého, říkávala moje babička. Notebook z Bohemie předávám dceři a jdu si na balkon zakouřit a slavnostně si nalévám deci Fernetu. Jsem rád a směji se tomu, jak jsem zvítězil nad technikou. To vše do druhého dne odpoledne. Přichází za mnou dcera. Smutná, nemluví, jen kouká a v rukou drží toho červenyho hajzla. „Nechceš mi říct, že je vše opět stejny“ ptám se jí mírně hlasitěji. Jen sklopí oči a řekne „Ano chci“.
Kontroluji notebook a jeho chování. Katastrofa. Opravdu je vše stejny. Beru telefon a jdu volat na podporu. Podrobně se jim snažím vše vysvětlit ale závěrečny resumé technika mě dostalo na kolena. Znělo: „Ale pane, toto je základní třída laptopů Hewlett-Packard od které nemůže zákazník požadovat to, co v třídě business. Třída business je úplně jiná cenová kategorie pane“. Odpověď technika mě srazila na kolena a já jen krátce a zarmouceně odpověděl, že mi jsou ukradeny kategorie a, že jsem chtěl jen to, aby vše fungovalo tak jak má. Típnul jsem hovor. Seděl jsem u stolu, koukal na tu červenou mrchu a přemýšlel nad tím, jak ji pojmenovat. Dcera sedí 3 metry ode mě a na očích ji vidím, že žádá odpověď, vysvětlení nebo reakci.
Po chvilce přemýšlení se postavím, odpojím červeny HPčko od sítě, rozevřu ho jako knihu a rozlomím ho o koleno. Potom s ním vší silou mrštím do rohu místnosti kde se rozletělo na kousky. Někde vzadu slyším výkřik dcery. Otočím se na ni a vidím jak pláče. Vemu ji kolem ramen a odvádím ji do pracovny. Po cestě jí říkám, že je to stejny jako make up a blondýna. Blondýna může být sebekrásněji a sebeúžasněji namalovaná ale uvnitř to bude pořád blbá a tupá slepice, stejně jako ta červená mrcha. Dcera se zasměje a ptá se mě „A co teď tati?“
Jdeme objednat to, s čím mám v životě ty nejlepší zkušenosti.
Po deseti minutách ji dávám kopii již zaplacené objednávky. Za tu cenu by si sice mohla koupit dvě tyto červeny HP mrchy ale tady vím, že bude vše ok.
V objednávce je uveden červený Dell Inspiron 15 NBD. Koukám na dceru a na její úsměv a jiskry v očích a já vím, že tentokrát bude vše v pořádku.
